Vezeme si Sunny domů

Tak konečně nastal den "D" a jedeme si pro naše štěňátko.

Po našem příjezdu pro nás pan chovatel připravil léčku.. Když si ji poznáte, tak Vám ji dám..

Štěňátka byla tři, z toho dvě holky.. na první pokus jsem to uhádla.. byla tmavší a měla delší ocásek! Hurááá je naše!!!

Při řešení papírů běhala po zahradě, tahala se o hadr se sourozenci a bojovala s listím.. a já lehce zděšená vydechla: "To je raketa!.. a my bydlíme v paneláku.." :-D

Cesta proběhla v pohodě, v cestovní tašce na zadním sedadle.

Domů jsme přijeli poměrně pozdě. Sunny dostala první véču a šli jsme spát.

Zkoušeli jsme zda bude spát sama-v pelíšku v předsíni.. Chvíli to zvládala a pak začala bulíkovat. Tak jsem jí šla ukonejšit a na hodinu to pomohlo. Pak znova a znova to samé. Horší než s miminem.. vstávání né po třech hodinách, ale po hodině.

Ráno zjistila, že se dá projít z předsíně k nám do ložnice. Lehla si k posteli a už byl klid.

Následující večer už dostala do ložnice k posteli svůj polštář a druhý pelíšek - na noční spinkání byl na světě. Od té doby žádné stýskání ;-)